Abstrakt
Studie sleduje román Aloise Jiráska Temno (1915) pod zřetelem čtyř traumat, která se týkají pobělohorského období (1620-1740) a vyskytují se v českém historickém vědomí od 19. století prakticky do současnosti. Jedná se o trauma státoprávní, národnostní, sociální a náboženské.
Všechna tato traumata se v románu vyskytují. Autor to vysvětluje Jiráskovým využitím českého velkého historického příběhu (metanarace), který se konstituoval v 19. století pro potřeby utvářejícího se moderního českého národa.
Jeho součástí byly tyto negativní pohledy na uvedené období.