Abstrakt
Vědecké poznání je do značné míry zprostředkováno modely, které stojí na různých typech zjednodušujících předpokladů. Mezi nejčastěji skloňované kategorie takových předpokladů patří abstrakce a idealizace. Naším cílem zde bude poukázat na několik konceptuálních problémů, které se týkají standardního pojetí abstrakce a idealizace. Hlavní obtíž spočívá v aplikování těchto kategorií v konkrétních příkladech vědeckého modelování. Nesnáze budeme ilustrovat na několika příkladech nekauzálních vysvětlení. Všimneme si, že zásadní je (i) nejasné odlišení abstrakce a idealizace a (ii) způsob použití zjednodušujícího předpokladu abstrakce. Prověříme naši hypotézu, že kategorie nekauzálního vysvětlení je nesrozumitelná, protože není vyjasněno, jakou úlohu v nekauzálních vysvětleních hrají zjednodušující předpoklady. K prověření této hypotézy využijeme některé vybrané reprezentativní příklady nekauzálních vysvětlení. Zaměříme se jak na velmi jednoduché (toy-)příklady tak také na reálné příklady z vědecké praxe.
Ve všech případech budeme analyzovat roli, jakou v nich hrají zjednodušující předpoklady a jejich užití v (ne)souladu se standardním pojetím abstrakce a idealizace.