Příspěvek se zabývá tzv. diskontinuálními konstrukcemi v češtině a jejich popisem v gramatice a slovníku, reaguje tak na text Jiřího Perglera (2022). Diskutuje dva možní přístupy k zachycení těchto konstrukcí: (i) popis diskontinuálních konstrukcí v rámci gramatiky, tedy jako jeden z typů konstrukcí nereflexivních sloves a (ii) jejich interpretaci jako konstrukcí odvozených reflexivních slovesa, tedy v rámci slovníkové komponenty popisu jazyka.
Výhody a nevýhody obou těchto přístupů jsou v textu pečlivě zváženy se závěrem, že druhý přístup je výhodnější, neboť plně využívá možnosti popsat lexikálně omezené tvoření těchto konstrukcí v rámci lexikálního komponentu, přičemž obecné, systémové vztahy mezi jednotlivými lexémy zachycuje v komponentu gramatickém.