Cílem našeho článku je pojednat o některých problémech vyplývajících z skutečnosti, že tlumočnické kurzy na Ústavu translatologie (Univerzita Karlova, Praha, Česko) navštěvují studenti, jejichž mateřským jazykem není čeština (studenti dvouoborového studia z Universität Leipzig nebo přijíždějící studenti v rámci programu Erasmus+).
Na základě výsledků akčního výzkumu provedeného ve dvou různých tlumočnických kurzech popisujeme, jaké výzvy tato nestandardní situace pro učitele představuje a jak je třeba přizpůsobit výukové metody, jaké důsledky má tato narušená direkcionalita e na hodnocení studentů, jak může kombinace studentů s různými mateřskými jazyky obohatit výuku tlumočení a jejich účastníky a jaké výhody to přináší pro interakci mezi učitelem a studentem a mezi studenty navzájem.