Abstrakt
Vynětí osob ze sféry aplikace určitých právních předpisů patří ke klasickým tématům disciplín veřejného práva. Skutečností je, že fenomén exteritoriality byl pravidelně předmětem zájmu nauky práva mezinárodního.
Exteritorialita je ovšem fenoménem, který má význam i ve vztazích práva správního. Tento příspěvek identifikuje vybraná ustanovení Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany, které zakládají vynětí určitých osob z aplikační sféry tuzemských předpisů správního práva zakládají.
Příspěvek analyzuje tato ustanovení z perspektivy současné právní nauky o exteritorialitě. Současně si klade otázku, jestli výše uvedená ustanovení představují průlom v dosavadním pojetí exteritoriality v našem právním řádu.