Abstrakt
Tato kolektivní monografie systematicky zkoumá fenomén ne/paralelnosti v češtině jako cizím jazyku, s důrazem na různé jazykové roviny. Cílem je analyzovat tento koncept z lexikálně-gramatické, lingvodidaktické a sémantické perspektivy.
Autorský tým se zaměřuje na vybrané příklady mezijazykové strukturní nekorespondence, zdůrazňující jeho význam v kontextu netotožnosti mezi jazykovými kódy. Neparalelnost se projevuje na všech jazykových rovinách a plánech, a to různorodými způsoby, což je názorným důsledkem odlišností mezi přirozenými jazyky.
Monografie se zabývá také metodami lingvodidaktického výkladu neparalelních mluvnických kategorií, přičemž zavádí perspektivní onomaziologický přístup. V dalších kapitolách poskytuje přehled vývoje vyučovacích metod cizích jazyků a zkoumá fenomén ne/paralelnosti v kategorii vidu češtiny a lexikálně na slovesech pohybu.
Monografie přináší ucelený pohled na tuto tematiku, poskytující jak teoretické, tak praktické poznatky pro lingvodidaktický výzkum.