Charles Explorer logo
🇨🇿

K počátku a k počítání konce lhůty k podání stížnosti z pohledu Ústavního soudu

Publikace na Právnická fakulta |
2023

Abstrakt

Příspěvek se zabývá vývojem judikatury Ústavního soudu k počátku a počítání konce lhůty k podání stížnosti podle § 143 odst. 1 ve spojení s § 137 odst. 4 tr. řádu u usnesení, která se podle trestního řádu doručují, byť předtím byla oprávněná osoba seznámena s obsahem usnesení při jeho ústním vyhlášení. Tato judikatura byla ústavně konformním výkladem § 137 odst. 4 tr. řádu původně vytvořena ve vztahu k usnesení, jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení, ale postupně byla rozšířena na další usnesení, která se podle trestního řádu doručují, a to usnesení o vazbě, o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, o přeměně alternativních trestů na trest odnětí svobody a o nařízení výkonu původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody.

Podle této judikatury je nezbytným předpokladem naplnění smyslu a účelu ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 a 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a v tom rámci i práva na obhajobu (čl. 40 odst. 3 Listiny), jakož i smyslu a účelu práva podat opravný prostředek (stížnost) vůči prvostupňovému soudnímu rozhodnutí, reálná možnost seznámit se s rozhodovacími důvody obsaženými v rozhodnutí, jež je podrobeno stížností kritice. Seznámení se s písemným odůvodněním je nezbytné pro kvalifikované podání stížnosti, protože oprávněná osoba musí mít možnost porozumět argumentaci soudu a zvážit možnost obrany proti němu.

S ohledem na tuto judikaturu návrh připravovaného trestního řádu obsahuje nové znění dosavadního § 143 odst. 1 tr. řádu, podle něhož se stížnost podává u orgánu, proti jehož usnesení směřuje, a to do 8 dnů od doručení opisu usnesení státnímu zástupci, osobě, které se rozhodnutí přímo dotýká, a osobě, která svým návrhem dala k usnesení podnět, a to i když byli při vyhlášení usnesení přítomni (§ o5 návrhu pojednávající o lhůtě a místu podání stížnosti). Uvedenou judikaturu Ústavního soudu by měla ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky respektovat i praxe obecných soudů do případného přijetí této nové právní úpravy, což však nikoli vždy soudy činí.