Kapitola se věnuje jednomu z operativně pátracích prostředků, a to konkrétně institutu sledování osob a věcí. Po úvodním vymezení problematiky sledování a její právní úpravy de lege lata je pozornost zaměřena především na otázky sledování v návrhu nového trestního řádu.
Kriticky je hodnocena navržená právní úprava a detailně poukázáno na plánované změny. Zvláštní pozornost je zaměřena na zavedení informační povinnosti sledované osobě o uskutečněném sledování v případech nejzávažnějších zásahů do jejích práv a svobod, a zejména pak jejímu právu domáhat se ve stanovené lhůtě přezkumu zákonnosti sledování.
Rozebírané skutečnosti jsou zasazeny také do kontextu požadavků kladených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva