Příspěvek poukazuje na vybrané sporné otázky týkající se stávající právní úpravy odporu proti trestnímu příkazu. Pozornost je věnována osobám oprávněným podat odpor, dalšímu postupu po podání odporu, možnostem vzdání se a zpětvzetí podaného odporu, úvahám o možné podjatosti soudce, který ve věci vydal odpor, a absenci zásady zákazu reformationis in peius.
Autorka chápe probíhající práce na rekodifikaci trestního řádu jako vhodnou příležitost k vyřešení sporných otázek týkajících se odporu proti trestnímu příkazu a především rozhodování v téže věci po podání odporu.