Chápání role přípravného řízení v rámci českého trestního procesu se v historickém vývoji mění. V některých obdobích je přípravnému řízení přisuzována klíčová role v tom smyslu, že v něm leží těžiště dokazování, jindy je naopak zdůrazňováno, že jeho funkce je pouze pomocná, neboť těžiště dokazování musí ležet v řízení před soudem.
Mění se také představy o tom, které orgány by měly provádět přípravné řízení - zda by to měla být policie nebo státní zástupce - a zda by se měl přípravného řízení účastnit také soud. Rozdílně je upravena i otázka, zda má být umožněna účast obviněného a obhájce v přípravném řízení.
Tyto rozdílné koncepce se odrá žejí v právní úpravě a znění zákona o trestním řízení. Autor k těmto sporným otázkám zaujímá stanovisko a vyslovuje se de lege ferenda.