Abstrakt
Studie se zaměřuje na vliv Masarykovy osobnosti pro formování českého meziválečného myšlení. Klíčovým momentem jsou dobové výklady Masaryka jako přílišného individualisty hájícího zájmy pouze určité části společnosti (buržoazie).
Na analýze textů Arnošta Inocence Bláhy, Edvarda Beneše a Miloše Trapla jsou vykázány některé podstatné rysy Masarykova pojetí individua (krásný individualismus, individualismus jako nedílná součást realismu, případně jeho dobové dezinterpretace, socialita Masarykova myšlení).