Studie pojednává o předčasně zemřelém filosofovi Karlovi Vorovkovi a jeho koncepce „gnóze“, kterou považoval za vstup do duchovního světa. Vorovka byl nezvoleným vůdcem „mladší filosofické generace“ a jeho prvotina Skepse a gnóze je učinila známým v kulturních i společenských kruzích.
Text si všímá především jeho pokusu o intersubjektivní pojetí individuality, který ovšem zůstal nedokončen. Pozornost je věnována rovněž Vorovkově druhé velké knize Americká filosofie; zde Vorovka upevňuje své chápání individualismu jako ryze etického problému vztahu k druhým.