Závěrečná práce se zabývá zásahy vlastníka sportovního klubu v obchodněprávní perspektivě.
Jelikož profesionální sportovní kluby mívají mnohdy formu kapitálové společnosti, je nejprve proveden rozbor působnosti statutárního orgánu, zejména obchodního vedení, a následně vybraných kompetencí valné hromady, které s rozhodováním o obchodním vedení věcně souvisí.
Na podkladě analýzy soudní rozhodovací praxe a doktríny dospívá autor k závěru, že obchodní vedení zahrnuje organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti společnosti. Do této oblasti vlastníci sportovního klubu zásadně nesmějí zasahovat svými pokyny. Naproti tomu oblast, do níž mohou jeho vlastníci na valné hromadě ingerovat, představuje strategické a koncepční řízení klubu.
Zakladatelská právní jednání sportovních klubů pravidelně působnost jednotlivých orgánů blíže specifikují. Vlastníkům sportovních klubů bývá svěřeno rozhodování v oblastech názvů jednotlivých týmů, jejich log a jiných symbolik, v personálních záležitostech týkajících se hráčů či trenérů, jakož i převodů licencí k účasti v příslušných soutěžích. Takto svěřená působnost je v souladu se zákonem předvídanou dělbou působnosti, neboť jde o otázky pro sportovní klub vskutku zásadní.
Některé případy jsou nicméně hraniční, neboť bez bližší znalosti vnitřních poměrů sportovního klubu nelze posoudit, zda jde o záležitosti strategické, anebo spíše běžné. I v případě běžných záležitostí však nebudou smyslu a účelu zákona odporovat kompetence založené v případě sportovních klubů s jediným vlastníkem, bude-li současně naplněn předpoklad, že jejich realizací nedojde ke vzniku úpadku či hrozícího úpadku sportovního klubu.