Abstrakt
Kniha zkoumá umění padesátých let v Evropě ve velmi širokém záběru. Zohledňuje společný historický rámec evropské kultury jako základ pro chápání umění novým způsobem, který je v rozporu s dosavadními stereotypy.
Uvažuje o mnoha dosud opomíjených tématech, která osvětlují české umění v mezinárodním sociokulturním kontextu. Padesátá léta devatenáctého století jsou tradičně spojována se stále konfrontačnější politikou hlavních mocenských bloků, které pomocí síly měnily geograficky blízké v nekonečně vzdálené. Kniha se naopak zamýšlí nad společnými jmenovateli mnoha skutečně pozoruhodných počinů v umění tohoto období, ale zkoumá i kontrastní konvenční uměleckou produkci té doby a odhaluje řadu překvapivých souvislostí v dosud opomíjených vztazích mezi nimi. Polemizuje s tradičními uměleckohistorickými přístupy ve vztahu ke třem vybraným fenoménům - abstrakci, realismu a mezinárodním výstavám - a s vírou v sílu umění napříč odlišnými politickými režimy hledá vrstvy umění, které byly dosud marginalizovány, ale pro pochopení umění doby jsou důležité a tvoří mnohotvárný, vzájemně propojený celek.
Jejím cílem není nabídnout další "definitivní" výpověď, ale otevřít prostor pro nové otázky a vizuální zkušenosti. To se odráží v její struktuře.Text doprovází čtyři sta padesát reprodukcí, z nichž mnohé jsou díly, která léta ležela zapomenutá v depozitářích.
Společně mají čtenářům umožnit osobní setkání s tímto uměním, a tím i posílení povědomí o trvalé odolnosti základních hodnot evropské kultury.