Současná legislativa a zavedená praxe ochrany dat jsou nevyvážené - preferují spíše opatření založená na znepřístupnění dat (a tedy zhoršení jejich kvality). Na příkladu systému evaluace kvality školských zařízení je ukázáno, že tento postup vede k závažným škodám, aniž by, díky současným technologiím, byla ochrana soukromí fakticky zaručena.
V systémech, jako je IS hodnocení kvality škol, je problémem anonymizace dat. Je navrženo prakticky použitelné řešení tohoto problému.
To umožňuje upravit formy ochrany dat umožňující lepší využití existujících dat, než to, jaké připouští současná praxe.