Abstrakt
Příspěvek se zabývá konstrukcemi s rozpadem tématu a dikta v češtině. Tyto konstrukce jsou realizovány některými třídami sloves mluvení a sloves vyjadřujících duševní procesy.
Typickým rysem těchto konstrukcí je realizace participantu sdělení ve dvou valenčních pozicích. V předloženém příspěvku se zabýváme zejména syntaktickými vlastnostmi těchto konstrukcí, při jejich popisu však bereme v úvahu i morfologické a sémantické rysy.
Dále si tyto konstrukce zaslouží pozornost zejména z ohledem na koreferenci. Na základě korpusových vyhledávek dokazujeme, že téma představuje antecendent, ke kterému odkazuje/í koreferující výraz/y, který je součástí dikta.
U těchto konstrukcí zjišťujeme dva druhy koreference: (i) textovou a (ii) 'obsahovou'. V případě 'obsahové' koreference chybí explicitní anaforická relace a vztah mezi koreferujícím a koreferovaným výrazem/y je založen na nejrůznějších sémantických vztazích.
Z těchto důvodů nepovažujeme konstrukce bez rozpadu tématu a di