Článek se soustředí na získávání skrytých vztahů ve složených větách Pražského závislostního korpusu. Tento korpus obsahuje informace o vzájemných vztazích mezi slovy a dalšími prvky ve větě (interpunkce apod.), ale explicitně nezachycuje vztahy mezi složitějšími jednotkami (klauzemi).
Pro další experimenty s klauzemi a jejich částmi (segmenty), bylo nutné vyvinout automatickou metodu transformující původní anotaci s ohledem na klauze a jejich strukturu.