Definuje se, že dvě bodové množiny A,B v rovině mají stejnou projekci ve směru u, pokud každá přímka rovnoběžná s u obsahuje stejný bočet bodů z A jako bodů z B. Definuje se F(k) jako největší n takové, že existuje k-tice směrů, pro něž žádné dvě n=bodové množiny nemají stejné projekce ve všech těchto k směrech zároveň.
Dokazují se dolní a horní odhady pro F(k), které jsou poměrně blízké. Používá se kombinace lineárně-algebraických, kombinatorických a pravděpodobnostních metod.