Práce dává přehled o současných experimentálních technikách a teoretických postupech v klasické teorii binární homogenní nukleace. Jsou popsány principy experimentálních zařízení používaných pro měření nízkých nukleačních rychlostí (termodifúzní mlžná komora, expanzní komora) i vysokých nukleačních rychlostí (nukleační pulz, kondenzační trysky, technika kondenzačních vln).
Teoretický popis vychází z tzv. kapilární aproximace, bere v úvahu reálné vlastnosti výsledných kapalných směsí a také nerovnovážné jevy. Dále je diskutována závislost povrchového napětí na složení směsi, která má významný vliv na výslednou velikost nukleační práce.
V případě povrchově aktivních molekul (např. alkoholů) je nukleační práce snížena, a v případě anorganických solí naopak nukleační práce vzrůstá. Teoretické předpovědi jsou porovnány s experimentálními výsledky.
Je diskutován vliv přítomnosti solí na kondenzační děje probíhající v energetických obězích.