Episodická paměť je z psychologického hlediska pamětí na osobní události. Problematika episodické paměti v kontextu virtuálních lidí zatím nebyla příliš studována, navzdory tomu, že je poměrně klíčová pro věrohodnost postav z výukových simulací, virtuálního dramatu a určitého typu počítačových her.
Postava bez episodické paměti například nedokáže odpovědět na otázku, co dělala včera, a bude mít problém s delším přerušováním úkolů, protože jí informace o přerušeném úkolu vymizí z krátkodobé paměti. Příspěvek předkládá původní symbolický model episodické paměti pro virtuálního člověka vycházej ící z Gibsonovy teorie afordancí a diskutuje prototypovou implementaci.
Zabývá se jak aspekty uvěřitelnosti, například tím, jestli postava dokáže odvyprávět svůj 'denní příběh', tak technickými otázkami ohledně velikosti paměti a rychlosti přístupu. Příspěvek se též dotýká fenomenologického rozměru modelu.