Cílem první části článku je ilustrovat historický a komparativní kontext ratifikačního procesu mezinárodních smluv v České republice. Tento proces zahrnuje obecně souhru různých státních orgánů, přičemž přiměřené zhodnocení historického kontextu umožňuje výložit stručnou ústavní úpravu v České republice.
Jednou z ústředních otázek je role prezidenta republiky při vnitrostátním projednávání mezinárodních smluv. První část končí komparativní studií založenou na dotazníku distribuovaném skrze Evropské centrum pro parlamentní výzkum a dokumentaci.