Monografie se z pohledu české hungarologie věnuje maďarskému romanopisci Móru Jókaimu (1825-1904), který se těší mimořádné oblibě i v Čechách. Monografie přináší stručnou charakteristiku jeho tvorby i jednotlivých děl, zaměřuje se na české překlady a žánrovou problematiku ve světle dobové maďarské literatury.