Studie představuje různé způsoby vztahování se ke světu v jeho prostorové a časové totalitě v antickém Řecku. Mytický náhled na svět, podaný Homérem a Hésiodem, je radikálně zpochybněn iónským osvícenstvím a jeho objevem celku světa jakožto fysis a oikúmené.
Tradičně chápaný posun od mýtu k logu je však přímo napaden už u Platóna, který ukazuje, že vzdá-li se člověk mýtu, ztrácí sám sebe.