Abstrakt
Článek vychází z Aristotelova rozlišení poiésis - praxis jako východiska analýzy jednání. Stručně líčí obnovený zájem, s nímž se toto rozlišení setkává ve filosofii 20. století (na příkladu Schelera a Gadamera) a pokouší se nabídnout shrnující definici jednání.