Abstrakt
Článek konfrontuje s řeckým materiálem Eliadeho pojetí, podle nichž jsou rituály založeny na opakování archetypických událostí odehrávajících se v mytické době. Článek ukazuje, že řecké rituály jsou s tímto pojetím slučitelné, byť představují jeho zvláštní variantu, s níž Eliade ve svých rozborech nepočítá. Díky tomu nám dávají možnost na celé pojetí prvotního času pohlédnout v novém světle a reinterpretovat je v souladu se současnými strukturalistickými přístuipy.