Abstrakt
Kniha navazuje na ty filosofické koncepce, které zdůrazňují úzké sepětí lidské aktivity a situace. Zkoumá možnosti fenomenologické analýzy úmyslu jakožto rozlišujícího znaku jednání, rekonstruuje recepci Aristotelova pojmu praxis v myšlení 20. století (Heidegger, Gadamer, Ricoeur, Arendtová), v závěru nastiňuje hlavní rysy situace jednání.