Abstrakt
Psychiatrická klasifikace má sloužit jako užitečný nástroj pro diagnostiky a terapie. Současná operacionální klasifikace je vnímána jako nedokonalá.
Specifita charakteristických příznaků pro konkrétní diagnostickou jednotku je nízká. K validnímu diagnostickému rozlišení chybí relevantní data z neurobiologické oblasti.
Mnohé etiologické faktory jsou společné více diagnózám. Psychotické projevy se vyskytují v běžné populaci s prevalencí, kter á přesahuje prevalenci psychotických poruch.
To podporuje alternativu dimenzionální klasifikace. V současnosti používané diagnostické jednotky neusnadňují porozumění vztahům mezi diagnózou, etiologií a léčebnou odpovědí.
Budoucnost může přinést změna pohledu na diagnostický systém. Psychopatologické fenomény se známým funkčním kontextem určované vektory dimenzí, které specifikují jejich dynamiku a význam, mohou být podkladem pro hybridní, (kategoriálně-dimenzionální) klinicky užitečnou klasifikaci.