V této studii byla hodnocena dexrazoxanem navozená kardioprotekce vůči chronické antracyklinové kardiotoxicitě in vivo se zaměřením na ochranu srdečních myocytů před apoptózou a oxidačním stresem. Výsledky ukázaly, že dexrazoxanem navozená protekce vůči tomuto srdečnímu poškození v podmínkách in vivo je založena nejen na ochraně kardiomyocytů před nekrózou, ale i apoptózou.
Dexrazoxan dokázal zablokovat všechny hlavní apoptotické cesty spuštěné daunorubicinem. Účinná kardioprotekce se navíc neukázala být primárně závislá na oxidačním stresem.