Román Josefa Jelena Stín katedrály: účtování normalizačního spisovatele s vlastní kněžskou minulostí
Abstrakt
Josef Jelen byl katolický kněz a spisovatel, jehož životní osudy ovlivnila touha po uznání a popularitě. V roce 1949 byl uvězněn za protikomunistická kázání, z vězení však vychází jako člověk zcela oddaný komunistickému režimu.
Kvůli vydání svých děl se stal agentem Státní bezpečnosti (krycí jméno Hamlet) a v roce 1963 se podílel na uvěznění dvou kněží z Trutnovska Františka Michálka a Emila Tichého, kteří se provinili přílišnou náboženskou horlivostí. Ihned poté Jelen odešel z duchovní služby a v Praze zahájil novinářskou a spisovatelskou kariéru.
Roku 1972 vydal román Stín katedrály, kde se pokusil ospravedlnit svou činnost v Trutnově a zároveň si vyřídil staré účty s církevními nadřízenými. Podle románové interpretace se oba zatčení duchovní podíleli na obrovské zpronevěře církevního jmění a jejich odsouzení tak bylo pouze dílem spravedlnosti.
S církevním prostřed ím, plném přetvářky a cynismu, v Jelenově románu naopak ostře kontrastuje čestné a přímé jednání církevních tajemníků a příslušníků Státn