Abstrakt
Ř 9,30 10,10 je střední část Pavlova pojednání o tom, proč odmítnutí Mesiáše Ježíše Izraelem nelze chápat jako selhání Božího slova (Ř 9 11). Vtomto nesnadném textu se exegeté setkávají sdvojznačnými výrazy, které vjejich interpretaci vedou krůzným závěrům.
Jak dokazuje literární a rétorická analýza, ve studovaném textu hraje důležitou úlohu verš 10,4. Výraz te,loj no,mou se vysvětluje ve smyslu ?konec, zrušení zákona? nebo ?cíl, naplnění zákona?.
Někteří autoři přijímají oba významy současně. Tento článek dokazuje, že je třeba dát přednost tomu druhému významu, což má vliv na výklad následujících dvou starozákonních citací (Lv 18,5 vŘ 10,5 a Dt 30,12-14 vŘ 10,6-8), které nelze číst ve vzájemném protikladu, ale jako postupné naplňování Tóry v Kristu.