Článek pojednává o arabské formulaci nicejského symbola v prvním arabském překladu Severa z Ašmúnín. Text vznikl v Egyptě v 10. století, kdy koptština už nebyla srozumitelná a neporozumění křesťanským článkům oslabovalo víru.
Traktát je dialogem mezi věřícím, který křestní vyznání recituje, a katechistou, který je vykládá a obhajuje vůči herezím. Zvláště aktuální vd obě šířícího se islámu jsou christologická témata.
Autor cituje apologetiku nicejských koncilních otců i současnou filosofickou terminologii.