Otázka po ustavujícím statutu lidské existence přivádí k jejímu tajemnému charakteru. Ne každá racionalita je schopná takovému tázání dostát.
S H. U. von Balthasarem je kladem základní statut otázky po založení lidské existence jako otevřené ve svém přesahu několikerou cestou: náboženské směry Indie a Řecka, tragický boj v germánských mytologiích a biblické pojetí křesťanské existence.
Vdruhé části je tematizováno s H. de Lubacem humanistické pojetí lidské existence, které ústí do ateistického humanismu. Vposlední části společně s W.
Kasperem nacházíme základní statut otázky po člověku v jeho christologickém určení trojím krokem: a) christologie předpokládá relativně samostatnou antropologii, b) christologie předkládá zásadní měřítko antropologii, c) christologie vnáší do antropologie základní bytostný statut