Abstrakt
Článek předkládá obecné pojetí estetické zkušenosti vybudované na základě analýzy vztahu mezi narativní a ambientní dimenzí estetické hodnoty přírodního prostředí, konkrétně lesa. Nejdříve jsou obě dimenze představeny vzhledem k možnostem i problémům, které jejich rozpoznání vyvolává.
Následně jsou analyzovány možnosti jejich vztahu a je argumentováno ve prospěch jejich silné komplementarity. Tato komplementarita se stává jádrem navrhovaného pojetí estetické zkušenosti, které je schopno vysvětlit nejen rozdíl mezi estetickým a non-estetickým, ale rovněž poskytuje odpověď na otázku po nereduktivním rozlišení mezi přírodní estetickou zkušeností a zkušeností s uměleckými díly.
Závěr studie je věnován především odstranění jednoho z problémů lokalizovaných při představení ambientní dimenze (paradoxu ambience), a to prostřednictvím pojetí vztahu mezi časem a vyprávěním u Paula Ricoeura.