Abstrakt
Koronární nemoc je vedoucí příčinou úmrtí v hospodářsky vyspělých zemích a lze předpokládat, že do roku 2020 se stane nejčastější přičinou smrti i celosvětově (tabulka 1). Od doby, kdy Sones zavedl do klinické praxe možnost angiografického vyšetření věnčitých tepen a Gruntzig zahájil éru koronárních intervencí, pomohly invazivní metody výrazně prohloubit naše znalosti o patofyziologii koronární nemoci.
Po celou dobu se však opakovaně vrací otázka, jak lze vlastně identifikovat koronární plát zodpovědný za vznik symptomů onemocnění, které postižení je prognosticky závažné a které máme léčit.