Onemocnění kardiovaskulárního systému jsou jednou z hlavních příčin mortality a morbidity populace ve vyspělých zemích. Vlivem prodlužování délky lidského života a nástupem využití moderních terapeutických postupů stoupá počet nemocných s různým stupněm srdečního selhávání.
Městnavé srdeční selhání postihuje téměř 2% západoevropské populace. Jde o stav, který je provázen aktivací řady systémů a mechanizmů, mezi kterými má výsadní postavení produkce natriuretických peptid jako hlavního mechanizmu fyziologicky antagonizujího aktivaci systému renin-angiotenzin-aldosteron a zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému.
Historie objevování jednotlivých složek systému natriuretických peptidů sahá až do poloviny 20. století, kdy v padesátých letech Kisch a spol. poprvé detekovali sekreční granula v myokardu morčat, nedlouho poté Henry a Pierce popsali zvýšenou diurézu při dilataci levé síně balónkem.