Abstrakt
Neodkladné angiografické vyšetření a následná intervenční léčba jsou dnes považovány za rutinní postup u nemocných s akutním koronárním syndromem (AKS). Vyšetřující lékař je postaven před úkol identifikovat zúžení zodpovědné za vznik AKS a intervenční výkon u akutního onemocnění spočívá většinou v ošetření takto identifikovaného postižení.
Ukazuje se však, že AKS je spojen s aktivací cirkulujících krevních destiček, monocytů a leukocytů, se vzestupem markerů ukazujících na interakci cirkulujících elementů (solubilní tkáňový faktor, inhibitor tkáňového faktoru, solubilní liganda CD40) a se zvýšenou hladinou cirkulujících metaloproteináz. Ve svém sdělení si autoři kladou otázku, jak často lze jednoznačně určit zúžení zodpovědné za vznik AKS a jak často lze identifikovat mnohočetná postižení vedoucí ke vzniku AKS.
Zhodnocení souboru konsekutivních nemocných ukazuje na převažující výskyt mnohočetných postižení u nemocných s AKS."