Abstrakt
Intervenční léčba koronární nemoci třikrát skokově změnila svoje možnosti: poprvé to byl samotný počátek vzniku intervenční kardiologie rozvojem koronárních balonkových angioplastik, podruhé zavedení koronárních stentů a potřetí uplatnění cytostatik vylučujících se z polymerové matrix stentů. Všechny tři kroky znamenaly pokrok v léčbě nemocných s ischemickou chorobou srdeční, všechny se velmi rychle rozšířily na statisíce a miliony nemocných po celém světě a všechny byly zpočátku provázeny spoustou výrazných problémů.
Oproti všem ostatním intervenčním kardiologickým metodám se uvedené postupy vyznačují jednoduchostí provedení. Vzhledem k obrovskému počtu léčených nemocných je však důležitá otázka: jak uvedené intervenční metody ovlivňují dlouhodobou prognózu?