Monografie shrnuje vývoj zrakových evokovaných potenciálů na začátek pohybu - 'motion-onset VEPs' a jejich možné klinické aplikace.Pro vyvolání specifického vrcholu N2 (s latencí 160-200 ms) z extrastriátové temporo-okcipitální nebo parietální kůry jsou doporučeny tyto stimulační parametry: nízký jas (< cca 20 cd/m2) a nízký kontrast (< ca 10% - sinusově modulovaný) pohybující se struktury s nízkou rychlostí a temporální frekvencí (< cca 6 Hz). Krátké trvání pohybu (do 200 ms) a dlouhý (alespoň 1s) interstimulační interval omezují adaptaci na pohyb a převahu na strukturu vázaného vrcholu P1.
Pomalá maturace zrakového systému zpracovávajícího informaci o pohybu a jeho časné stárnutí vyžaduje použití věkově závislých norem latencí.