Současné literární výchově dominuje faktograficky pojatá literární historie. Vlastní náplní literární výchovy jsou však texty umělecké literatury.
Má-li být literární výchova smysluplná, je třeba přesunout těžiště od faktografie k interpretaci smyslu. V souladu s některými teoriemi interpretace jsem přesvědčen, že plnohodnotnými interpretačními aktivitami je již např. doplňování textu, parafráze textu, nápodoba stylu textu, změna vypravěčské perspektivy či tvorba vlastní textury v zadaných intencích.