Na základě analýzy raného kritického působení Paula Leppina studie nastiňuje způsob, jakým je možno nahlížet vztahy českého a německého modernistického hnutí v Českých zemích jako literárněhistorický problém z hlediska literárněvědné bohemistiky. V souvislosti s aktivitami tzv.
Frühlingsgeneration v období 1900–1906 se rovněž zaměřuje na metodologické podněty, které literární historii nabízí interpretace pojmů literární kontext a kulturní interakce.