Období mezi rokem 1945 a počátkem 50. let bylo konstitutivní fází plánovaného hospodářství v Československu. S plánováním byly již 1946 spojovány naděje na efektivní a trvalý růst hospodářství a životní úrovně. 1953 byla ale situace zcela opačná: vysoká investiční kvóta dusila výrobu spotřebního zboží a reálné příjmy obyvatelstva klesaly.
Dosavadní výzkum dával tento vývoj většinou do souvislosti s tzv. sovětským modelem plánováného hospodářství, které Československo postupně přijalo po roce 1948. Studie argumentuje, že proces přijetí centrálně plánovaného hospodářství začal již nejpozději v roce 1946 a jeho dovršení na počátku 50. let bylo méně důsledkem sovětského tlaku, nýbrž snahy kommunistického režimu řešit hospodářské problémy, které vyvolával právě přechod přechod k plánování.