Abstrakt
V programovacích jazycích jsou objekty až na výjimky rozděleny do předem definovaných tříd. Každá třída definuje jak datovou strukturu tak rozhraní, pomocí kterého lze nad instancemi objektů dané třídy provádět operace.
Tento přístup není optimální v dynamicky se měnících, heterogenních nebo temporalitu vyžadujících prostředích. V těchto případech lze objekty jen obtížně rozdělit do předem definovaných tříd. Často se totiž stává, že o některých instancích dané třídy máme více, či méně dostupných dat, než návrh třídy předpokládá.
Příspěvek vychází z návrhu modelu Rozvolněných objektů. Objekty v tomto modelu náleží do tříd podle aktuální dostupnosti datového obsahu.
Navržený model tak poskytuje na daných datech vždy maximální možnou funkcionalitu. Tento článek představuje základní principy úložiště, rozšířeného o temporální složku a návrh pokročilejšího modelu takového úložiště.
Implementace využívá objektově-relační databázi Oracle.