Studie je věnována problematice interpretace kategorie národní (etnické identity) hlediska konceptu etnometodologie. Autor upozorňuje na souvislosti mezi formováním vědomí jedince i širších sociokulturních společenství (skupiny a vrstvy).
Z empiricky komponovaných výzkumů je patrné, že vědomí příslušnosti individua k početnějšímu sociokulturnímu celku je úzce vázáno na sociální kontext a projevuje se (zpravidla v symbolické podobě) v klíčových, emotivně vyhraněných situacích. V teorii humanitních a společenských věd je koncept identity obvykle odvozován z Eriksonovy vize „zdraví identity“ („heath of identity“).
Míra identity dílčího subjektu je zde posuzována na základě analýzy projevů sdílených (nesdílených) národních (etnických) kulturních norem a hodnot akceptovaných příslušnou sociální makrosférou.