Text představuje koncepci vnímané akademické účinnosti (academic efficacy), která vychází z teorie vnímané osobní účinnosti (self-efficacy), avšak je úzce vymezena ve vztahu k edukačnímu procesu jedince. Jsou představeny klíčové faktory, které působí na rozvoj vnímané akademické účinnosti a současně je položen důraz na možnosti učitelů, jimiž mohou vnímanou akademickou účinnost u svých žáků podněcovat.
Mimo to je poukázáno na přesahy uvedené koncepce na motivaci žáků a jejich celkovou školní úspěšnost.