Abstrakt
V šesti kapitolách se kniha věnuje obrazům světa čtyř českých autorů. První kapitola se zabývá světem v Komenského Labyrintu světa.
Střed světa je pro Komenského v ideálním případě identický se středem člověka, fakticky člověk bloudí "labyrintem" světa i sebe sama. Dvě kapitoly věnované Máchovi se zabývají obrazem věčnosti-nicoty ve druhém zpěvu Máje.
Druhá máchovská kapitola se věnuje schematu tří lidských věků u Máchy, v němž se aktualizuje historický čas a vztah k nicotě se jeví jako jedna z fází. Kapitola věnovaná Šlejharovi sleduje obrazy účasti na osudu druhých a prožívané obrazy světa. Šlejhar dospívá ke koncepci okamžiku jako celkového názoru a prožitku světa, těsně spojeného s nadcházející smrtí. Čtvrtá kapitola je věnována úvodní básni Weinerovy sbírky Mnoho nocí.
Obraz blesku splývá s obrazem počátku světa. Druhá Weinerovská kapitola sleduje důsledky takového pojetí pro člověka, zejména ve Hře na čtvrcení.
Závěr stručně shrnuje rámcové souvislosti.