Příspěvek se zabývá metodologickými a interpretačními problémy při historikově práci s rabínskými prameny. První část představuje specifický žánr rabínské právní literatury, tzv. responsa, a nastiňuje možnosti využití tohoto typu pramene v historickém výzkumu.
V druhé části je tento problém konrétně ilustrován na případu tzv. "opuštěných žen" (aguna).