Devadesát let trianonské mírové smlouvy. Hlavní momenty z jednání maďarské ministerské rady a maďarské mírové delegace v otázce mírové smlouvy s dohodovými mocnostmi (prosinec 1919 – červen 1920)
Abstrakt
Maďarsko bylo na pařížskou mírovou konferenci pozváno na základě rozhodnutí Nejvyšší rady mírové konference. Budapešť s mírovými podmínkami nesouhlasila, ale přesto vyslala na jednání delegaci prakticky bez prodlení.
Návrh mírových podmínek byl Maďarsku předán 15. ledna 1920, definitivní znění mírových podmínek 6. respektive 5. května téhož roku. Maďarská mírová delegace vedená hrabětem Albertem Apponyim se nakonec usnesla, že podpis mírové smlouvy je pro ni z vnitropolitického i zahraničněpolitického hlediska příliš choulostivý, a proto podala rezignaci.
Zástupci maďarské vlády smlouvu přesto 4. června 1920 podepsali. Hlavním faktorem při rozhodování maďarských politických špiček v otázce podpisu mírové smlouvy byla změna orientace zahraniční politiky Paříže respektive tajná francouzsko-maďarská politická jednání.
Budapešť si od nich totiž slibovala dodatečnou revizi teritoriálních ustanovení mírové smlouvy.