Historii uzavírání trianonské mírové smlouvy provázelo několik zajímavých zahraničněpolitických momentů. První z nich je spojen s nakonec nerealizovaným pozváním Budapešti na pařížskou mírovou konferenci na základě rozhodnutí Nejvyšší rady mírové konference z 30. dubna a 1. května 1919.
Dalším významným momentem byla přechodná snaha Londýna a Říma z konce února a počátku března 1920 o znovuotevření teritoriálních ustanovení návrhu mírové konvence s Maďarskem v průběhu přítomnosti Maďarska na mírové konferenci. Velice zajímavý moment v souvislosti s uzavíráním míru s Budapeští představují i tajné francouzsko-maďarské politické rozhovory v rámci přechodné snahy Quai d’Orsay o novou koncepci zahraniční politiky Francie vůči střední Evropě a s jejich kontextem spojovaná netradiční podoba lettre d’envoi, tedy průvodního diplomatického dokumentu k definitivnímu znění maďarské mírové smlouvy.