Záměrem stati je přezkoumat filozofické a etické pozadí klasického realismu jako důležité myšlenkové tradice v analýze mezinárodních vztahů. Politické myšlení Hanse Morgenthaua, otce-zakladatele americké tradice teorie mezinárodních vztahů a význačného realisty, je porovnáno s filozofii Immanuela Kanta, důležitého myšlenkového zdroje idealismu/liberalismu v mezinárodních vztazích.
Tito autoři sdílejí některé představy v oblasti etiky a politického jednání, oba hlavně sdílejí společný zájem: zkoumání možností dobré/spravedlivé politiky. Záměrem jejich srovnání je však identifikace jejich nesouhlasu na úrovni etiky/antropologie.
Následně, na základě identifikovaného nesouhlasu je učiněn pokus o rekonstrukci realismu jako myšlenkové tradice politického myšlení, která byla upozaděna jinými přístupy. Realismus jako tradice myšlení autor interpretuje jako zkoumání možností mravné/obhajitelné politiky v tragické situaci ve světě, kde je dobro a zlo neoddělitelně promícháno.