Sylabus
Úvod – vymezení pojmu pragmatika, rozdíl mezi sémantikou a pragmatikou, složky významu podle Thomasové (1995).
Kontext a význam – druhy kontextu, relevance kontextu pro interpretaci/produkci výpovědí.
Deixe – druhy deixe a její role v komunikaci.
Teorie řečových aktů – Austin (lokuce, ilokuce, perlokuce), Searle (klasifikace řečových aktů), způsoby hodnocení jejich úspěšnosti.
Konvenční implicitní význam – presupozice, logické vyplývání (entailment), konvenční implikatury, jejich charakteristiky a testy.
Nekonvenční implicitní význam I – Griceův kooperační princip, typy konverzačních maxim, rozdíly mezi konvenční a konverzační implikaturou.
Nekonvenční implicitní význam II – konverzační maximy a vznik implikatury, hedging.
Nekonvenční implicitní význam III – způsoby porušování maxim, kritika Griceova přístupu.
Pozdější přístupy k implikatuře – Horn (Q- a R-principy), Levinson (Q-, I-, M-principy), úvod do Teorie relevance (Sperber & Wilson).
Úvod do teorií zdvořilosti – Brown & Levinson (1987), Leech (1983, 2014); základní pojmy a faktory ovlivňující volbu strategií.
Strategie pozitivní zdvořilosti – typy a konkrétní jazykové realizace.
Strategie negativní zdvořilosti – typy a konkrétní jazykové realizace.
Anotace
Tento úvodní kurz do lingvistické pragmatiky se zabývá hlavními tématy a teoriemi, které jsou základem studia fungování jazyka v kontextu.
Studenti porozumí klíčovým pojmům, jako je deixe, řečové akty, presupozice, kooperační princip, konverzační maximy, implikatury a zdvořilost. Kurz rovněž seznámí studenty se současnými studiemi zkoumajícími různá témata v rámci pragmatiky.
